Hlásíme se ze Saint- Arnoult. Je pondělí 21. 9. 2026 a nás čeká školní den, a tak v doprovodu našich korespondentů vcházíme do budovy školy Collège Georges Brassens.
Už ráno nám je jasné, že se česká a francouzská škola v mnohém liší. Zatímco my bychom měli být ve škole nejpozději v 7:55, Francouzi si mohou přispat, neboť jim škola začíná až v 8:30. To ale není žádná výhra, neboť o to delší čas ve škole stráví, jejich výuka končí až v 17:00. Dále mají například na rozdíl od nás ve škole zákaz používání mobilních telefonů. O přestávce si mohou půjčit deskovou hru, ale většina dětí upřednostňuje pobyt venku na školním dvoře.
Ráno nás všichni přivítali s otevřenou náručí a provedli nás po své poněkud rozlehlé škole. Také nám připravili typicky francouzskou snídani (pain au chocolat a croissant, k pití pomerančový džus). Po přestávce jsme šli do hodin. Oběd jsme měli ve školní jídelně a zjistili jsme, že ve Francii se oběd skládá nejen z hlavního jídla, ale také z dezertu a sýra (samozřejmě nesmí chybět bageta). Naši korespondenti s námi poté strávili velkou přestávku, po jejím skončení se bohužel opět museli jít učit.
Zatímco oni byli ve škole, my jsme šli do domu francouzské spisovatelky a překladatelky Elsy Triolet a spisovatele Louise Aragona. Elsa Triolet byla spisovatelka ruského původu, která byla společně s manželem členkou francouzského odboje za druhé světové války. S manželem byli oba komunisté, ale po okupaci Československa v roce 1968 ze strany vystoupili, aby vyjádřili odsouzení sovětské okupace a podporu pražského jara (Aragon měl velmi dobrý vztah k naší zemi, protože na Karlově univerzitě získal doktorát). Celá prohlídka byla velmi zajímavá a plná umění všeho druhu – od obrazů od Picassa a velkého množství knih až po různé sošky. Po prohlídce jsme se vrátili s našimi korespondenty domů.
Tereza Kučerová, 5.8
