Když se čtyři dívky a jeden chlapec vypraví na týdenní pobyt v rámci projektu “Schnupperwoche Osnabrück“ do Německa bez učitelského dozoru, může to znamenat jen dvě věci – mnoho zodpovědnosti a nezapomenutelných momentů. Náš výlet do Osnabrücku zahrnoval obojí.
Když se čtyři dívky a jeden chlapec vypraví na týdenní pobyt v rámci projektu “Schnupperwoche Osnabrück“ do Německa bez učitelského dozoru, může to znamenat jen dvě věci – mnoho zodpovědnosti a nezapomenutelných momentů. Náš výlet do Osnabrücku zahrnoval obojí.
Vyrazili jsme vlakem v neděli 23. března a 28. března jsme se vrátili – o zkušenost bohatší a o klíče chudší. Celý týden jsme strávili na tamním kampusu a již první večer jsme si osvojili německou frázi: “Wir haben unsere Schlüssel vergessen.“ Ano, uzamkli jsme si dveře s klíči uvnitř, a tak naše první konverzace neprobíhala s německými studenty, nýbrž s místním zámečníkem. Praktický úvod do reálného života v cizí zemi.
Pondělí přineslo seznamování a to nejen na lokální úrovni. Do programu se zapojily skupiny studentů z celého světa, od Ekvádoru přes Rumunsko až po Domažlice. Mezinárodní prostředí bylo ideální pro rozvoj jazykových kompetencí i porovnání kulturních zvyklostí. Dostali jsme jedinečnou možnost pohovořit se zahraničními studenty Hochschule Osnabrück a zjistit, jak vypadá studium v Německu z první ruky.
Během týdne jsme absolvovali několik tzv. Rallye, což bylo něco mezi orientačním během a intelektuální výzvou. Za úspěšné splnění nás čekala odměna v podobě pamětního listu. Vrcholem našeho kulturního vzdělání byla prohlídka města s průvodcem, který byl do historie Osnabrücku tak zapálený, že jsme chvílemi pochybovali, zda nemá v místních dějinách nějaký osobní podíl. Nezůstali jsme však jen u historie. Zúčastnili jsme se také námi zvolených přednášek na témata jako ekonomie, hudební vědy či média a design. Vydali jsme se i na sesterský kampus v Lingenu, kde jsme rozšířili naše akademické obzory.
Stravování probíhalo v místní menze. Ta nastavila laťku velmi vysoko, návrat domů byl téměř kulturním šokem. Tříchodové obědy byly tak kvalitní, že jsme chvílemi přemýšleli, zda jsme nevyhráli zájezd do michelinské restaurace. K tomu jsme si nemohli nechat ujít “gemeinsames Essen“ v tradiční německé restauraci Rampendahl Brewery, kde jsme ochutnali místní speciality a zjistili, že Němci to s pivem myslí opravdu vážně.
Celý pobyt v Osnabrücku byl kombinací vzdělání, kulturního obohacení a cenných životních zkušeností. Ačkoliv jsme se 28. března vrátili domů, vzpomínky a zážitky z tohoto týdne v nás zanechalo hluboký dojem, jenž může přerůst v touhu se studiem v Německu pokračovat.
Autor: S. Bílková, 7.8
