Dne 13. května 2026 se třída 4.8 vydala na expedici za poznáním zaniklých obcí, a to pod vedením pana Nováka a pana Koziny.
Naše cesta začala nástupem do autobusu před budovou gymnázia, který nás přepravil přes hranice do obce Untergrafenried. Touto obcí jsme prošli a následně jsme se lesem dostali na její českou, již zaniklou stranu.
Lučina, německy zvaná Grafenried, je zaniklá obec, jejíž původní němečtí obyvatelé byli po druhé světové válce odsunuti a vesnice se poté ocitla v hraničním pásmu. Jelikož byla v 70. letech většina budov srovnána se zemí, zůstaly nám z ní pouze základy. O ty se ve svém volném čase stará pan Helmut Roith. Díky jeho práci na Lučině můžeme dnes vidět zbytky kostela, pivovaru a hospody. Žáky nejvíce zaujaly zbytky pivovaru kvůli velkému množství vystavených dochovaných předmětů. Lučina však nebyla jediným cílem naší expedice, a tak jsme museli po nějaké době odejít.
Příjemnou procházkou lesem jsme minuli zaniklou obec Pila (Seeg). Následně jsme údolím Nemanického potoka a Mýtnicí došli do vesničky Novosedly, kde se nachází opravená původní kaplička, u které jsme se vyfotili. Poté jsme dorazili do Nemanic, kde jsme si dopřáli svačinku (většina z nás ji sice snědla již po cestě, ale alespoň jsme si na chvíli odpočinuli). Již zde se objevily první známky únavy a zazněly známé věty jako „Bolí mě nohy.“ nebo „A kdy už pojedeme domů?“. Po krátké přestávce jsme se však opět vydali na cestu, tentokrát směrem na Capartice, odkud jsme se autobusovou linkou vrátili zpět do Domažlic. Cesta do Capartic byla poměrně náročná (zejména kvůli častým stoupáním), ale pohled na krásně rozkvetlou orchidejovou louku u Staré Huti způsobil, že jsme na chvíli zapomněli na naši únavu. Cestu jsme tak nakonec všichni zvládli (s velkým obdivem k panu Kozinovi a panu Novákovi, kteří s ní neměli žádné potíže, na rozdíl od většiny z nás, kteří byli značně unaveni).
I přes následnou bolest nohou se nám výlet velice líbil a klidně bychom si ho zopakovali příští rok znovu, protože věříme, že je důležité si připomínat tuto občas poněkud opomíjenou součást našich dějin (a navíc to byla opravdu krásná procházka naší malebnou krajinou za nakonec povedeného počasí).
Tereza Kučerová 4.8
